Proč psi vystrkují hlavu z okna auta?

Nepochybně jste už milionkrát přemýšleli nad největším tajemstvím vesmíru - proč si psi užívají jízdu autem s vystrčenou hlavou z okénka , ale zároveň nenávidí, když jim vítr fouká do tváře?

Napadlo vás někdy, že se to psům ve skutečnosti moc nelíbí? Proč to tedy i přesto dělají? Přece proto, aby získali jistou výhodu. Přečtěte si, proč při jízdě autem psi vystrkují hlavu z okna a jakou to má souvislost s rozpoznáváním různých vůní a pachů.

Odborníci odhadují, že psi dokážou zachytit závan pachu, který je milionkrát méně koncentrovaný, než jaký mohou detekovat lidé. S tak rozvinutým čichem není divu, že vystrkují hlavu z okének aut. Vůbec jim při tom nejde o krásnou krajinu či závan větru v kožíšku. Jde jim jednoduše o pachy. Pokud jedete městem rychlostí 50 km za hodinu a váš pes má čenich z okna, má v tu chvíli ví přesnou představu, kde je pekárna, kde řeznictví a která ulice vede k místnímu McDonald's.

Všimli jste si někdy jejich blaženého výrazu, když vystrkují hlavu z okna? Charakteristický výraz, kdy se jim stočí horní rty, přikrčí nos, zavřou oči a sklopí uši. Vypadá to, že prožívají okamžik extáze (možná že skutečně ano), ale hlavně se koncentrují. Jako by odstavili všechny ostatní smysly, aby se mohly soustředit na tento jeden konkrétní.

Svět venku je plný fascinujících vůní, které za každou cenu musí jednu po druhé "ochutnat". Všichni psi, od obrovských dog po drobné teriéry, mají mimořádně rozvinutý a citlivý čich. Rychlost, kterou jede auto, psům umožňuje zachytit velké množství pachů různých intenzit, linoucí se z nejrůznějších koutů a vytvořit si v hlavě jakousi pachovou mapu. Což je další důvod, proč psi rádi vystrkují hlavu z okénka jedoucího auta.

Vůně jsou pro psy tak důležité, že mají dva oddělené systémy pro jejich detekci. Jedním z nich je nosní systém. Skládá se ze stočené nosní skořepy, pokryté čichovou sliznicí, jejíž plocha se průměrně pohybuje od 70 do 200 cm². Jednoduše řešeno, čím delší čenich, tím delší je plocha pro čichovou sliznici a tím rozvinutější čich pes má. U krátkolebých plemen je menšího rozsahu, tím pádem mají méně vyvinutý čich.

Sliznice je silná v průměru 0,10–0,12 mm a obsahuje asi 220 miliónů čichových buněk, zatímco člověk jich má pouhých 5 miliónů. Oblast, kde se nachází čichové buňky u lidí zabírá asi 322 mm², u některých plemen psů je to až 12 903 mm². Vdechovaný vzduch proudí přes tkáň (čenich), a tím se molekuly pachu usazují v milionech pachových receptorů.

Čím větší proudění vzduchu je, tím více vůní a pachů psi detekují. Čich psa se tedy zlepšuje, čím rychleji se pohybuje. Z evolučního hlediska to z nich pravděpodobně udělalo lepší lovce, protože při rychlém pronásledování kořisti se jejich schopnost zvyšuje a ještě více a přesněji se na svoji kořist zaměří. Psi mají také druhý pachový systém, který má ústředí v ústech. V blízkosti horních řezáků je malý kanálek, který vede ke speciální žláze zvané „ Jacobsonův orgán “.

Je navržen tak, aby zachytil a interpretoval i ty nejprimitivnější druhy pachů. Psi jsou závislí na tom, aby identifikovali ostatní psy, vybrali si kamaráda a vycítili kořist. Takže až příště uvidíte z projíždějícího auta vystrčenou psí hlavu, budete zase o něco chytřejší.

Pes se vlastně při jízdě autem kochá okolím, ale úplně jiným způsobem než si většina lidí myslí. Nejsou to výhledy, ale zajímavé pachy a vůně okolního světa!

Schopnost psího čenichu provádět přesné chemické rozlišení a analýzy pachů, je skutečně mimořádná. Některé páry chemikálií, které existují v přírodě, jsou ve všech ohledech totožné - jsou tvořeny stejnými prvky, mají stejný sumární vzorec a stejné pořadí funkčních skupin, ovšem liší se v prostorovém umístění těchto skupin - kromě toho, že jedna je trojrozměrným zrcadlovým obrazem druhé. Přesto takové stereoizomery často mají dramaticky odlišný zápach, což ukazuje, že čichové buňky je dokáží roztřídit a určit pouze podle jejich komplexního tvaru.

Zajímavost Dvojice látek, jejichž molekuly nejsou totožné a zároveň jsou svými zrcadlovými obrazy nazýváme enantiomery) Například molekula karvonu má v jednom ze svých stereoizomerů vůni kmínu, zatímco v podobě zrcadlového obrazu vůni máty peprné. Z měření bystrosti a přesnosti psího čichu vyplývá, že pes je mnohonásobně citlivější na přítomnost nepatrných množství pachových molekul šířících se vzduchem, než člověk. Prahová hodnota pro detekci různých pachů se samozřejmě liší podle konkrétní použité pachové stopy(tzv. chemikálie).

Některé srovnávací studie zjistily, že psi dokážou detekovat určité organické chemikálie v koncentracích stonásobně nižších, než jsou schopni detekovat lidé. Díky tomu, jsou psi skvělými pomocníky při nejrůznějších bezpečnostních kontrolách a policejních akcích. Výcvik takového psa je samozřejmě velmi náročný a psi jsou pečlivě vybíráni. Po absolvován výcviku takový pes dokážou detekovat zápach z úniků zemního plynu, skrytých narkotik, výbušnin, peněz, ale třeba i slonoviny. A to vše na úrovních hluboko pod prahovou hodnotou, při které si lidé zápachu uvědomují.

V kontrolovaných studiích byli psi schopni detekovat lidský pach na skleněném sklíčku, na kterém byly jen otisky prstů a poté bylo ponecháno venku po dobu dvou týdnů a nebo uvnitř po dobu jednoho měsíce. Dalším testem bylo rozeznání pachových stop na šesti ocelových trubkách, psi měli za úkol vybrat ty s lidským pachem. Přestože se konkrétních trubek lidi dotkli na méně než pět sekund, psi je dokázali spolehlivě určit.

Psi dokázali v testech rozlišovat mezi tričky, která nosila dvě identická dvojčata, která jedla různá jídla, nebo dvě neidentická dvojčata, která žila v úplně stejném prostředí a jedla úplně stejná jídla.

Více než tak pozoruhodná citlivost na stopové množství pachu je schopnost zachytit konkrétní pachy mezi velkým množství dalších, mnohdy intenzivnějších pachů, a i přesto je rozlišit, porovnat a určit, který je ten pravý. Tato schopnost je odrazem nejen vynikajících čichových schopností, ale také důkazem analytických schopností psa, protože celý proces zahrnuje i zhodnocení získaných údajů, v tomto případě pachů.

Psi nemají vrozenou schopnost detekovat pach lidí, narkotik nebo výbušnin. Proto je každý pes pečlivě vybrán na základě schopností a povahy, a až následně prochází výcvikem. Během výcviku se zaměří na určité kategorie pachů, naučí se je vyhledávat a rozpoznávat. Při správné povaze a důsledném výcviku takoví psi dokáží podávat neuvěřitelné výkony!