Tlapky
je třeba prohlížet nejen když pes kulhá. Podívejte se mezi prsty i mezi polštářky. Kůže by neměla být zarudlá, mokvavá nebo zhrublá. Chlupy v meziprstí pravidelně vystřihávejte nejen kvůli snadnějšímu mytí, ale i kvůli plstnatění srsti (to platí zejména u psů dlouhosrstých). Zvýšenou pozornost věnujte tlapkám v období zimy, kdy se chodníky na mnohých místech solí. Vidíte na botách, jak sůl poškozuje kůži. Váš pes je na tom hůř. Jeho kůže je živá, může být velmi vysušená a pálit. Ochranou je promazávání kůže např. vazelínou.
V případě potřeby připadá v úvahu i ochranná obuv, i když může vzbuzovat úsměv. Sůl není v zimě jediným problémem, který může vašeho pejska trápit. Především u dlouhosrstých plemen mohou problémy v těchto místech vycházet z namrzlého ledu mezi polštářky. Vystříháním srsti a kontrolou po procházce tento problém zmírníte.
Ani v létě na tlapky nezapomínejte, dlouhá chůze po rozpáleném betonu může způsobit popáleniny. Osiny zase často působí problémy i v meziprstí, kde se postupně „zavrtají“ do kůže a způsobí zánět, otok a bolestivost, která je často doprovázená výtokem z místa vpichu. Vyndávání těchto osin se pak často neobejde bez narkózy.
Veškeré řezné rány nebo jiné úrazy na tlapkách nenechávejte bez odborného ošetření veterinářem, většina z nich vyžaduje antibiotickou clonu. Pokud o tom nejste poučeni, sami tlapky nezavazujte, je zde velké riziko sesunutí obvazu a zaškrcení cév, což může mít nepříjemné následky. Pokud má pes tlapku pod obvazem, udržujte ji v suchu a čistotě, aby nedošlo k zapaření kůže pod obvazem. K tomu dobře slouží již zmiňované ochranné botičky.
Drápky
Kontrolujte drápky pravidelně. Za normálních okolností tzn. při dostatku pohybu po tvrdém povrchu se drápky obrušují samy. Drápy, které se svým koncem nedotýkají země, když pes stojí, není třeba zkracovat. Pozor na páté prsty, tzv. paspárky, které má pes uloženy výše na tlapce z vnitřní strany končetiny a země se při pohybu nedotýkají. Někteří psi mají paspárky i na zadních nohách. U psů s dlouhou srstí je můžete (pokud o nich nevíte) snadno přehlédnout. I na těchto paspárcích rostou drápy, které se často zatáčí a mohou snadno zarůst do kůže. Je třeba je krátit častěji než jiné. Pokud jsou paspárky svojí polohou náchylné ke zranění, chirurgicky se odstraňují. U některých plemen jsou naopak paspárky ve standardu plemene a jsou tedy žádoucí (beauceron).
Kontrolujte délku drápů. Když se bojíte, že byste mohli drápky „zastřihnout“, zajděte za námi a nezlobte se na nás, když se nám to stane taky. U černých drápků není rozmezí mezi lůžkem, které po zastřihnutí krvácí, patrné vůbec a i u světlých průhledných drápku se může při pohybu psa drápek „zastřihnout“. Zastřižený dráp není žádná tragédie. Krvácí to občas hodně, ale bez následků…
Důležitá je také kvalita drápkového lůžka a drápu jako takového. Pevnost, lomivost, třepení a způsob růstu nám hodně vypovídají o zdravotním stavu. Můžou být příznakem nedostatku vitamínů či plísňového onemocnění.