Zejména poslední desetiletí si část veřejnosti neumí představit oslavy bez hlučných petard a ohňostrojů provázených pestrobarevnými světelnými efekty. Na opačném konci však stojí „nechtění konzumenti“ těchto veselic, kteří trpí. Není jich málo. Patří mezi ně zejména zvířata – domácí, hospodářská i volně žijící, ale nesmí se zapomínat i na lidi, zejména pak malé děti, seniory, či psychicky nemocné, u kterých neočekávané výbuchy vyvolávají strach a stres.
Jak to tedy s používáním pyrotechniky vlastně je?
Používání pyrotechniky je dáno mj. vyhláškou č. 174/1992 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, kde je mj. v §8, odstavci 8, uvedeno:
(8) Pyrotechnické předměty třídy II a III a podtřídy T1 se nesmí používat v uzavřených prostorách (místnosti, dopravní prostředky apod.), v blízkosti kostelů, nemocnic, dětských zařízení, domovů důchodců, škol, ozdravoven a při sportovních akcích. To neplatí pro pyrotechnické předměty třídy II a podtřídy T1, používané ve filmu, televizi a pro scénické a stolní salonní efekty.
Co používání zábavní pyrotechniky způsobuje?
Zábavní pyrotechnika včetně ohňostrojů vytváří hluk, výbuchy, světlo (světelné znečištění), zápach, znečišťuje ovzduší, vody a půdu.
Exploze uvolňují chemické látky (jedovaté zplodiny škodící všem – zdraví lidí a zvířat, kontaminují půdu, rostliny a vodu. Do vody se dostávají zdraví ohrožující perchloráty, které zabraňují vstřebávání jódu a způsobují onemocnění štítné žlázy) a pevné částice – popílek v kouři, vlivem kterého dochází ke kontaminaci životního prostředí.
Hrozí riziko zranění při neopatrné manipulaci nebo v blízkosti výbuchu (ohluchnutí, poškození očí, popálení,…). Okamžitý šok a dlouhodobé trauma. Světelné záblesky a výbuchy mohou vyvolat u lidí trpících epilepsií i záchvat.
Exploze „zábavní“ pyrotechniky mohou dosahovat hodnoty 190 dB. To je o 110 – 115 dB více než začíná poškození lidského sluchového ústrojí (75 – 80 dB) a hranice poškození sluchu zvířat je ještě nižší. U zvířat, která jsou příliš blízko výbuchů, může dojít k popáleninám a poškozením očí. Hluk, který pyrotechnika způsobuje je vyšší než startující letadlo (120 – 130 dB) nebo hluk motorky či sbíječky (okolo 100 dB).
Příklady hlasitosti zvuků (Zdravotní ústav se sídlem v Brně, PhDr. Zdeňka Židková )
Zvuk |
Hlasitost v dB |
Zvuk |
Hlasitost v dB |
šum listí |
20 |
motorová vozidla |
90 |
pouliční hluk (normální) |
50 |
pneumatická sbíječka |
100 |
hlasitý hovor |
60 |
startující letadlo |
120 |
silně frekventovaná ulice |
70 |
práh bolestivosti |
130 |
velmi silná reprodukovaná hudba |
80 |
petardy |
170 |
Etické hledisko
„Zábavní“ pyrotechnika je vyráběna hlavně v rozvojových zemích. Zde nejsou dodržovány bezpečnostní standardy. Dochází ke zranění lidí, otravám, výbuchům a únikům jedovatých látek do prostředí. V těchto zemích jsou na práci využívány i děti!
Zvířata mají citlivější smysly než lidé
Ohňostroje, pyrotechnika obecně a oslavy přinášejí do života zvířat zmatek, úzkost a strach. Zvířata jsou vyděšená, schovávají se a snaží se před hlukem a výbuchy uniknout. Následkem slepé paniky dochází k vážným zraněním, doživotním traumatům a zvířata mohou fyzickým či psychickým následkům podlehnout. Psi a kočky se velmi lehce zaběhnou a ztratí. Mnoho z nich pak v lepším případě končí v útulcích a odchytových stanicích.
V panice a šoku jsou volně žijící zvířata (srnčí zvěř, veverky, divoká prasata) a zvířata zavřená na farmách. Ptáci v úleku narážejí do drátů vedení, do pevných překážek a skleněných ploch. Ti všichni škodlivou, nebezpečnou „zábavní“ pyrotechnikou trpí a dokonce hynou!
- Výbuchy v blízkosti zvířat způsobují popáleniny, poškození očí a jiná těžká zranění. Také šok, úzkost a trvalé trauma.
- Psi a kočky se velmi lehce zaběhnou a ztratí. V lepším případě končí v útulcích nebo odchytových stanicích. Bohužel, často se již nikdy nenajdou.
- Psi a kočky si mohou splést pyrotechniku s hračkou – následky jsou tragické.
- Zvířata se v panice střetávají s motorovými vozidly (včetně vlaků), mohou vběhnout na polozamrzlý rybník, narazit do skleněných ploch a pevných překážek.
- U březích savců způsobují výbuchy ZP potraty.
- Vyděšená volně žijící zvířata prchají, opouštějí svá teritoria, úkryty. V době hnízdění ptáci opouštějí leknutím hnízda a – nevrátí-li se včas – mláďata nebo vejce zastydnou.
- Ptáci slepě narážejí do čehokoliv, do budov, skel, drátů elektrického nebo jiného vedení apod.
- Po použití ZP se objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat ptáků i jiných volně žijících zvířat.
- Exploze ohňostrojů uvolňují chemické látky znamenající nebezpečí pro lidi i zvířata poblíž i dále ve směru větru.
- Vodní ptáci a ryby se mohou přiotrávit zbytky pyrotechniky, které zůstávají ve vodě.
- Vyplašené ryby vyplavou z úkrytů a jsou sežrány predátory. V zimě mohou zahynout i v důsledku přílišného výdeje energie.
- Je prokázáno nižší snášení vajec u slepic den po vybuchování pyrotechniky a vajíčka jsou často vadná.
Zdroj: http://spolecnostprozvirata.cz/stoppyro/
Česká inspekce životního prostředí vydala doporučení k povolování ZP během roku:
Na základě získaných zkušeností ČIŽP upozorňuje, že pořádání ohňostrojů s neúměrně silnými zvukovými a optickými efekty v době hnízdění ptáků (tj. zhruba od března do konce července kalendářního roku) je krajně nevhodnou činností způsobující rušení ptáků, které je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Inspekce proto doporučuje na tuto skutečnost upozornit jak pořadatele těchto akcí, tak také věcně a místně příslušné orgány ochrany přírody, které k podobným akcím vydávají povolení.
Jaké jsou možnosti regulace zábavní pyrotechniky?
Důvodů, proč tzv. zábavní pyrotechniku nepoužívat je nespočet. Stát zatím její plošné užívání nezakázal. Umožňuje však regulaci prostřednictvím městských vyhlášek. Ty už města a obce ČR většinou mají, rozsah a omezení ZP je však různý. Obce většinou využívají místní omezení (určí místa, kde buď lze a nebo nelze ZP používat) a časové omezení (stanoví dny ve kterých lze ZP používat), časté jsou i kombinace obojího. Místní omezení je stanoveno buď ulicemi či mapovým zákresem, kde ZP používána být smí a nebo nesmí, jindy je uváděna minimální vzdálenost od konkrétních míst (100, 200 či 300 metrů od zdravotnických zařízení, sociálních zařízení, kostelů, škol, obchodů aj…). Co se týče časového omezení, je většinou používání ZP v daném městě/obci vyhláškou zakázáno, avšak zákaz používání ZP se nevztahuje na některé dny (většinou 31.12. a 1.1. a někdy také 5.12., 30.4.), dále bývá uvedeno i časové rozpětí, kdy je možné ZP v těchto dnech používat (většinou 31.12. od 22:00 do 24:00 a 1.1. od 0:00 do 03:00 – to je doba, kdy je používání ZP bráno jinak jako rušení nočního klidu).
Ve většině případů není ve městech a obcích omezován oficiální Novoroční ohňostroj.
Odůvodnění: na časově a místně omezené používání ZP lze nějakým způsobem připravit alespoň osoby, které by mohly mít se zvukovými a obrazovými jevy provázejícími ZP problém (děti, senioři, osoby s psychickými poruchami aj) a také domácí zvířata. Co se týče volně žijících a hospodářských zvířat, je časové omezení alespoň částečně ku prospěchu a jejich ochraně. Docílit úplného zákazu je však běh na dlouhou trať a ideální je, pokud je ho dosaženo společenským konsensem po cílené osvětě veřejnosti.
Odkazy na články o omezení ZP v různých městech, na videa týkající se dané problematiky a některé vyhlášky, které tuto problematiku v některých městech řeší:
Národní park Šumava. Spot Proč je v národních parcích zakázána zábavní pyrotechnika zákonem:
https://www.youtube.com/watch?v=J6F4zgrUEsM
Svoboda.info. Článek o vyhlášce města Kolín:
https://www.svoboda.info/…meste/
Pardubicky.denik.cz. Článek o vyhlášce města Pardubice:
https://pardubicky.denik.cz/…tml
Příklad dobré praxe – město Čáslav:
Město Čáslav obdrželo od veřejnosti několik podnětů na zajištění regulace zábavní pyrotechniky. V polovině listopadu 2019 nechalo na základě podkladů vypracovat znění vyhlášky, kterou 9. prosince na svém jednání schválilo zastupitelstvo města.
Místostarosta města, Martin Horský, se k nové vyhlášce vyjádřil takto:
Vedení města se k tomuto kroku rozhodlo za účelem zamezení neřízeného používání pyrotechniky, které ohrožuje lidi, zvířata a životní prostředí. Zákazy samy o sobě nic neřeší, pokud si všichni jako společnost neuvědomíme následky svého chování vůči svému okolí. Vyhláška je výzvou, vzkazem k ohleduplnosti a uvědomění si sounáležitosti všech občanů našeho krásného města.
Vyhlášky jednotlivých měst ohledně ZP:
Obecně závazná vyhláška města Čáslavi č. 6 /2019 o regulaci používání zábavní pyrotechniky
Obecně závazná vyhláška města Kolín č. 3/2019, kterou se reguluje používání zábavní pyrotechniky
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 13/2006, O VEŘEJNÉM POŘÁDKU, město Pardubice
Autor článku: Zdeňka Nezmeškalová, Nadace na ochranu zvířat (zdroj)