Stále si mnoho lidí o těchto psech myslí, že jsou to zabijáci. Ano, kdo by si to nemyslel, když v médiích neustále slyšíme o případech pokousání od psa „bojového plemene“ (rotvajler, pitbull, staford,..). Proč si to ale většina lidí myslí? To kvůli lidem, kteří na psa nestačí a nedokáží ho pořádně vycvičit. Právě tito lidé jsou majitelé těch „bojových plemen“, o kterých slýcháváme v televizích a čteme v novinách.
Názor na „bojová“ plemena
Chápeme názor většiny maminek, že by si k malému dítěti nepořídily Rotvajlera nebo Pitbula z důvodů, že je nevhodný k dětem, že je agresivní a že by dítě pokousal. Argumenty se schylují vždy k jednomu jedinému důkazu: „Slyšela jsem o rotvajleru, který pokousal dítě. Přece si nebudu takového psa pořizovat k dítěti? Nejsem blázen!“
Takto hovoří spousta maminek a nikdo si „neriskne“ takového psa k dítěti pořídit.
„Bojové“ plemeno není zabiják!
Musíme si sáhnout do svědomí a odpovědět si na pár základních otázek, proč zrovna toto plemeno je často v novinách, že pokousalo dítě? Proč se o tomto plemeni mluví jako o zabijákovi? Proč je nějaký takový pes náhle po útoku utracen? Vše je to v lidech. Vezměme si příklad z rotvajlera, který složil všechny zkoušky jako canisterapeutický pes.
Je to stejný rotvajler jako všichni, akorát s tím rozdílem, že tento rotvajler měl skvělého majitele a cvičitele a byl vychováván za dobrým účelem. Neberte si příklad z lidí, kteří psa neumějí vychovat. Pokud tak učiníte, může to dopadnout právě pokousáním dítěte či dospělého člověka a následném utracením psa. Berte si příklad z takových majitelů, jenž „bojové plemeno“ doma mají a je to jejich miláček a v životě by si nedokázali představit, že tento pes, kterého mají doma by mohl snad někomu ublížit.
Nechodíme na cvičák a naše „bojové“ plemeno je milé a hodné jako ostatní psi
Existují i případy a máme dojem, že je to většina případů u nás, že psa „bojového plemene“ mají doma od štěněte a nezašli s ním nikdy na cvičák. Zase se vrátíme k tomu, že z toho psa, kterého si domů pořídíme bude v dospělosti takový, jak si ho vychováme. Nikdo nám do výcviku psa nemluví a záleží jen na nás, co psa naučíme, co mu dovolíme dělat, jestli bude pes spát doma nebo bude venku v kotci.
Všechno co následně vede k výsledné „osobnosti“ psa máme na svědomí my, respektive majitel, který si psa koupil za nějakým účelem. Ať už byl účel při pořízení psa hlídání majetku, canisterapeutický pes nebo prostý mazel na doma. Nikdy se nestalo, že by majitel převzal už agresivního psa, který od štěněte útočil na lidi i zvířata.
Tudíž se musíme všichni zamyslet a říct si, že pes se nenarodil jako zabiják, to lidé z nich zabijáky dělají a je to hodně smutné, že zrovna tito nádherní psi získali špatnou pověst jen díky těmto lidem.
„Bojová plemena“ psů neexistují
Pojem „Bojová plemena psů“ je holý nesmysl. Žádná taková skupina psů prostě a jednoduše neexistuje. Používání tohoto výrazu samotnými pejskaři je nezodpovědné a nesmyslné. Jediné rozdělení psů, které existuje je do skupin podle mezinárodní kynologické federace FCI:
- Skupina I. – Ovčáci a honáčtí psi
- Skupina II. – Pinčové a knírači, molossoidní
- Skupina III. – Teriéři
- Skupina IV. – Jezevčíci
- Skupina V. – Špicové a primitivní typy
- Skupina VI. – Honiči, barváři a příbuzná plemena
- Skupina VII. – Ohaři
- Skupina VIII. – Retrívři, slidiči a vodní psi
- Skupina IX. – Společenská plemena a toy
- Skupina X. – Chrti
- Dosud neuznaná plemena FCI
Na závěr doporučujeme shlédnout reportáž natočenou českou televizí, která je zaměřená právě na pojem „bojoví psi“.
Mit jakehokoliv psa bez dusledne vychovy je nezodpovedne! Mluvim z vlastni zkusenosti s jezevcikem me zname,ktery mi svym nevyzpytatelnym chovanim zajistil plastiku nosu 🤷♀️