Domníváte se, že bezpečně poznáte, kdy je váš pes šťastný nebo smutný? Nejste sami – většina pejskařů věří, že svému čtyřnohému příteli rozumí podle výrazu tváře, vrtění ocasu či „psích očí“. Nový výzkum z Arizonské státní univerzity (Barking Up the Wrong Tree: Human Perception of Dog Emotions Is Influenced by Extraneous Factors) však ukazuje, že lidé často nesprávně chápou emoce svých psů a při jejich odhadování se nechávají ovlivnit okolnostmi mimo samotného psa. Jinými slovy, můžeme snadno hledat emoce tam, kde ve skutečnosti nejsou, a přehlížet skutečné signály našeho mazlíčka.
Ve zmíněné studii vědci Holly Molinaro a Clive Wynne provedli dva chytré experimenty, aby prozkoumali, jak lidé vnímají emoce psů v různých situacích. Nejprve nahráli video jednoho psa ve “šťastných” situacích (například když mu majitel nabízel vodítko k procházce nebo pamlsek) a naopak v “nešťastných” situacích (např. při mírném pokárání psa nebo když se objevil obávaný vysavač). Poté tato videa pouštěli stovkám dobrovolníků – někdy v původní podobě, jindy s odstraněním okolního pozadí, aby byl vidět jen pes bez kontextu. V dalším experimentu dokonce prohodili kontext: upravili záznam tak, že pes natočený původně ve veselé situaci vypadal, jako by byl v té nepříjemné, a naopak. Účastníci experimentu pak měli hodnotit, jak šťastně nebo naopak vystrašeně či rozrušeně na ně pes na videu působí.
Výsledky byly překvapivé: Lidé při posuzování nálady psa hleděli hlavně na okolnosti, nikoli na samotné chování nebo výraz psa. Pokud viděli, že pes dostává pamlsek, automaticky předpokládali, že se cítí spokojeně. Naopak viděli-li psa v situaci, která vypadala jako kárání či kontakt s vysavačem, usoudili, že pes musí prožívat negativní emoce, bez ohledu na to, co pes doopravdy dělal. Kontext úplně zastínil psí řeč těla.
V jednom konkrétním případě vědci ukázali lidem video psa, který zdánlivě reaguje na zapnutý vysavač. Všichni dotázaní označili psa za vystrašeného a nervózního. Když ten samý záběr psa sestříhali tak, že to vypadalo, že pes reaguje na pohled na vodítko, ti samí lidé najednou hodnotili psa jako šťastného a klidného. Přitom v obou videích dělal pes úplně totéž. To jasně ukazuje, že běžný pozorovatel neposuzoval emoce psa podle jeho skutečného chování, ale podle situace, ve které se pes nacházel.
„Naši psi se nám snaží něco sdělit, ale my lidé očividně koukáme na všechno ostatní, jen ne na samotného psa,“ komentuje výsledky profesor Wynne. Molinaro dodává, že tyto naše předpoklady neměly žádnou souvislost s reálnými emocemi psa, což je velmi pozoruhodné. Lidské vnímání psích emocí může být značně zkreslené – a to právě vlivem vnějších faktorů, jako je okolní situace.
Výzkum tedy ukázal, že jedním z klíčových faktorů ovlivňujících náš úsudek je samotný kontext situace. Nabízí se však otázka: Proč vlastně lidé nevěnují větší pozornost přímo psovi a jeho signálům? Odpověď souvisí s řadou psychologických zkreslení, která si často ani neuvědomujeme.
Jedním z nich je antropomorfizace, neboli polidšťování zvířat. Máme sklon připisovat psům lidské emoce a motivy, protože psi jsou naši blízcí společníci a chceme v nich vidět odraz nás samých. Tento sklon ale může náš úsudek silně ovlivnit. Molinaro vysvětluje, že lidé často promítají své vlastní pocity do psa, což dále zamlžuje pochopení skutečného stavu jeho emocí. Vidíme psa s „provinilým“ výrazem a hned si myslíme, že ví, že udělal něco špatně – ve skutečnosti ale pes možná jen reaguje strachem na náš hněvivý tón místo pocitu viny. Podobně když se my sami cítíme sklesle, můžeme u svého psa mylně hledat smutek tam, kde není, jen protože jeho klidné ležení zaměníme za melancholii.
Dalším faktorem je naše očekávání a předchozí zkušenosti. Pokud například majitel věří, že „vysavač každého psa vyděsí“, bude u svého psa automaticky vidět strach, i kdyby mazlíček žádné znaky strachu nevykazoval. Naopak ten, kdo má s psy letité zkušenosti a vycvičené oko, si může všimnout drobných signálů, které ostatním uniknou. Kulturní vlivy také hrají roli – různé kultury mohou mít odlišný přístup ke psům a jinak interpretovat jejich projevy. V některých kulturách se například „psí úsměv“ (vyplazený jazyk, pootevřená tlama) vnímá jako známka radosti, zatímco jinde lidé vědí, že to může být i projev stresu či horka.
Odborníci poukazují, že podobně jako u lidských emocí, vnímání zvířecích emocí ovlivňuje více věcí než jen výraz tváře. Naše kultura, momentální nálada, situace a dokonce i to, co jsme viděli těsně předtím, mohou pozměnit, jak emoce vyhodnotíme. U zvířat se tomu dlouho nevěnovala pozornost. Molinaro však upozorňuje, že její výzkum jasně ukazuje vliv alespoň jednoho z těchto faktorů – konkrétně kontextu situace. Je pravděpodobné, že i další faktory (naše rozpoložení, kulturní zázemí či osobní vztah ke psům) mohou vnímání psích emocí ovlivňovat.
Dobrou zprávou je, že své zkreslení můžeme napravit. Jak tedy proniknout blíže k pravdě o tom, co váš pes cítí? Zde je několik tipů od odborníků i zkušených trenérů, jak lépe rozpoznat emoce psa a vyvarovat se mylné interpretaci:
Uvědomte si vlastní omezení: Prvním krokem je připustit si, že naše schopnost „číst“ psí emoce není neomylná. Nepřeceňujte svou intuici – jak ukázala studie, lidé mají tendenci být až příliš sebejistí, ale ve skutečnosti se často mýlí. Trocha pokory neuškodí: přiznejte si, že i vy můžete někdy považovat přání za realitu. Když si toto zkreslení uvědomíte, snáze s ním budete pracovat.
Nespoléhejte jen na situaci, sledujte řeč těla psa: Zkuste se cíleně zaměřit na samotného psa a jeho projevy, nikoli jen na okolní dění. Všímejte si postavení uší, ocasu, držení těla a očí. Například vrtící ocas ne vždy znamená radost – záleží na jeho poloze a rychlosti. Ztuhlé tělo, stažené uši nebo zívání mohou signalizovat stres, i když situace působí na první pohled „vesele“. Dejte si v každé situaci pár vteřin navíc, analyzujte co pes skutečně dělá, soustřeďte se na jeho postoj, výraz, nedejte na první dojem.
Nepřisuzujte psovi lidské emoce: Pamatujte, že pes je pes. I když je lákavé myslet si, že váš chlupáč cítí vinu poté, co provedl neplechu, nebo že žárlí jako člověk, psi mají vlastní způsob prožívání. „Provinilý“ pohled psa obvykle neznamená, že chápe svou vinu – spíše vycítí váš hněv a projeví submisivitu či strach. Podobně pes nemusí chápat koncept schválnosti nebo pomsty tak jako lidé. Snažte se proto vidět jeho emoce v kontextu psí psychologie, ne té lidské.
Respektujte individualitu každého psa: Každý pes je jedinečný – co platí pro jednoho, nemusí pro druhého. Naučte se znát specifické signály a povahu právě toho svého psa. Někdo je od přírody klidnější a méně projeví nadšení, jiný je rozený „šašek“ a každou emoci dává okázale najevo. Pozorujte dlouhodobě svého mazlíčka v různých stavech (radost, hra, strach, únava) a všímejte si, jaké jemné změny v chování u něj tyto stavy provázejí. Čím lépe porozumíte normálu u svého psa, tím snáz odhalíte, když se cítí jinak.
Využijte kontext, ale ověřujte ho: Samozřejmě nelze okolnosti zcela ignorovat – situace dává emočnímu stavu rámec. Dobří trenéři radí kombinovat kontext s pozorováním psa: pokud je například kolem hluk (ohňostroj), očekáváte u psa nervozitu – potvrďte si ji ale pohledem na psa (třese se? snaží se schovat?). Nedomýšlejte si bez důkazu: když je situace naopak pozitivní (např. krmení), ujistěte se, že pes opravdu vykazuje radost (uvolněné tělo, radostné pohyby), a ne třeba bolest nebo strach, který by vám jinak unikl. Spojením obou přístupů – vědomí kontextu i pečlivého čtení řeči těla psa získáte nejspolehlivější obraz o jeho emocích.
Na závěr si pamatujme, že porozumět skutečným pocitům psa je cesta, na které je třeba neustále se učit a zbavovat předsudků. Prvním krokem je uvědomit si, že nejsme neomylní, a začít se dívat na svého psa pozorněji a „jinýma očima“. Každá drobná snaha lépe číst řeč těla svého psa se vyplatí – získáte pravdivější vhled do jeho prožívání a posílíte vzájemnou důvěru i pouto. A o to přece každému milovníkovi psů jde především.
Molinaro, H. G. and Wynne, C. D. L. (2025) ‘Barking Up the Wrong Tree: Human Perception of Dog Emotions Is Influenced by Extraneous Factors’, Anthrozoös, pp. 1–22. doi: 10.1080/08927936.2025.2469400.
.jpg)
WHIMZEES Wellness mix box - žvýkací tyčinky pro péči o zuby
879 Kč – 1189 Kč
Sada samolepek - Cupcake Cute Doggie
59 Kč – 138 Kč
Placka "Dogs lover" - 3 ks
229 Kč
Placka "Dogs lover"
Original price was: 100 Kč.70 KčCurrent price is: 70 Kč.
